Get Adobe Flash player

naše nabídka

  • škola rodinného typu s příjemným prostředím
  • moderně vybavené učebny (interaktivní tabule, nová pc učebna)
  • kvalifikovaní pedagogové, kteří své hodiny vedou přitažlivou a moderní formou
  • nulová anonymita a individiální přístup k žákům
  • tělesně postiženým žákům výuku v plném rozsahu
  • úzká spolupráce s rodiči a pomocná ruka při řešení problémů
  • široká paleta zájmových kroužků (sportovní, pěvecké, jazykové, hudební, náboženské)
  • výhodná poloha v blízkosti Domu dětí, kde mají žáci zajištěný rychlý a bezpečný přechod k jejich mimoškolním aktivitám

Logo modra

 

Den 7

 

Poslední teambuildingový camp skončil. Ráno jsme naposledy si mohli užít vynikající hotelovou kontinentální snídani. Poslední rozloučení, poslední obětí s Osmanem, Sulaimanem, Kukim (Turecko) a Bogdanem (Rumunsko) a potom nastupujeme do Airport Busu a uháníme směr Kayseri.

 

S letadlem nám trochu hází, protože počasí v Istanbulu nejsou ideální, ale vše dopadá dobře a po přistání uháníme přes všechny check-iny, pasové kontroly, osobní prohlídky na gate 315 patnáct minut před odletem. Uff. Stíháme. Po dvouhodinovém letu přistáváme v naší matičce Praze a po čtyřech vystupujeme Třinci.

 

A co říci na závěr? Věřím, že naši účastníci si nejen užili pobyt, ale poznali nové přátelé, se kterými budou i nadále v kontaktu. Vyzkoušeli svou angličtinu a pochopili, že se není třeba mluvení bát. Poznali kousek nádherné turecké kultury z bezprostřední blízkosti, což jim žádná cestovka nezprostředkuje. Poznali otevřenost, srdečnost a pohostinnost tureckých přátel.

 

Turkye, teşekkür ederim! – Děkujeme Turecko!

 

Den 6

 

A je to tady :-(. Jako obvykle mě o půl páté probouzí hudba, která svolává věřící do mešity k ranní modlitbě. Ranní teplota předpovídá, že dnešní bude velmi teplý a slunečný. A skutečně. Po dopoledních prezentacích filmů každé skupiny, jdeme hrát poslední hry ven.

 

Po obědě se vydáváme na další výlet. Stejně jako včera jsme navštívili několik přírodních muzeí. Kdekoliv přistavíme s autobusem, čekají na nás obchůdky s tradičními suvenýry. Nekupujeme všechno, co se dá. Od sladkostí, suvenýrů, přes oblečení a kosmetiku. Městečko Avanos k tomu přímo vybízí. Na vlastní oči spatřujeme pravý turecký trh se vším možným, na co si vzpomenete.

 

A protože ještě pořád nějaké liry zbývají, zastavujeme naposledy v našem městečku Ürgüpu. Shopping je shopping (po wifi druhá největší droga :-), pozn. redakce). Po večeři se dozvídáme výsledky družstev a dostáváme z rukou pana ředitele certifikáty. Celý večer končí společnou diskotékou. Jenom abychom se dobře vyspali. Zítra vstáváme v 5 ráno – to chci teda vidět.

 

 

Den 5

 

Po další hodinové editační dřině jsme začali dopolední program oslavou jednoho z našich bulharských přátel Naska. Koordinátor z Turecka, Osman, pro něho připravil narozeninový dort a dárek a my si mohli užít malou párty. Protože počasí bylo hezké, stihli jsme zahrát ještě jednu hru. Týmy měli za úkol postavit z balonků a lepicí pásky co nejvyšší věž, která sama bude stát.

 

Po obědě jsme se zase vydali objevovat krásy Turecka. Památky a místa, která jsme navštívili, byla fantastická. Undergroung city – Podzemní město má osm pater a my se mohli do pěti z nich podívat. Město bylo vybudováno během 3. století našeho letopočtu křesťanskými uprchlíky před Římany. Pro svou bezpečnost vybudovali ve skalách a pod zemí rozsáhlý komplex budov.

 

Pigeon Valley – Holubí údolí bylo naší druhou zastávkou. Nádherné útvary sloupových komínu (Fairy Chimneays) pokrývají celé území. Tyto nádherné přírodní útvary vznikly vulkanickou činností. Erupcí sopky bylo území Cappadicie pokryté lávou, na kterou se nabalil usazující se prach. Pohybem litosférických desek, erozí se některé komíny zřítily a dostaly dále od sebe. Dnes můžeme zřetelně pozorovat, že každý komín se skládá ze dvou vrstev. Základnu, světlou část tvoří láva a čepičku usazený prach.

 

Náš pobyt se krátí, zítra nás čeká poslední den. Nu což, pojďme si ho užít.

 

Napsali Ondra Wantulok a Jáchym Botur.

 

Den 4

 

Po vítečné snídani jsme asi 45 minut pracovali na našich projektech. Po skončení jsme vyrazili do místního muzea vytesaného ve skále, ve kterém jsme měli možnost shlédnout hliněné artefakty a historické předměty z dob před a našeho letopočtu nalezené na území Cappadocie – Země krásných koní – jak zní v překladu název. Součástí muzea je i dílna s ruční výrobou hliněného nádobí (talířů, misek, pohárů atd.).

 

Předměty jsou ručně zdobené malbou a některé jsou opravdu mistrovská díla. Ale my se nejenom divali. Na hrnčířském kruhu si každý z nás mohl vyzkoušet, jak náročné, ale i zábavné, je něco podobného vytvořit.

 

V obchůdku jsme si koupili několik suvenýrů domů. Rychle jsme uháněli do hotelu na oběd, abychom se znovu vydali na výlet do Ihlara Valley – Údolí Ihlara. Všem nám velmi připomínalo slavný Grand Canyon (ani ne tak všem, jako hlavně Verči se Zuzkou, pozn. redakce :-). Údolím protékal potok, po jehož bocích se tyčily vysoké skály, ve kterých byly vidět zbytky obydlí dávných křesťanů.

 

Navečer jsme se vypravili do našeho městečka Imran, jehož krása při západu slunce teprve vynikne. My holky, jsme ještě rozpouštěly „špíčky“ v sauně, zatímco kluci „tvrdě“ makali na svých svalech v posilovně. Sauna i bazén byla skvělá a po dlouhém a vyčerpávajícím dnu přišla vhod. A teď už fičíme do postele, ať jsme ready na zítřek. No, stejně víme, jak to dopadne. Hold wifina je droga :-).

 

Napsali Verča Samiecová a Zuzka Tomiczková

 

Den 3

 

Dneska se nám zatáhla obloha a vydatně prší, ale nám to vůbec nevadí. Dopoledne jsme strávili na hotelu v konferenčním sále, kde jsme ve skupinkách za pomocí počítačů vytvářeli video prezentace z fotek a krátkých video spotů, které jsme stihli pořídit během cesty, na tržišti či hotelu. Tato aktivita bude probíhat vždy každé ráno po snídani. V pátek budou žáci své výtvory prezentovat. Prezentace budou následně bodově ohodnoceny nekompromisní porotou.

 

Po obědě jsme se vydali splnit velmi nabitý program. Cestou do Bílím ve Sanat Merkezi jsme se zastavili na několika místech. Co tento název vlastně je? Jméno partnerské školy v městě Nigde. První zastávkou jsme se vrátili zpátky do historie. Návštěva skalního městečka, které bylo vytvořeno křesťany v době před naším letopočtem, byla nevšední a zajímavá. Jde o unikátní komplex budov vytesaný ve skalách, který se v minulosti táhnul několik desítek kilometrů, a jeho velká část byla postavena pod zemí tzv. - Underground city. Zub času způsobil, že dnes můžeme vidět jenom několik zachovalých budov. Unikátem byla nástěnná malba, na které je vyobrazena Ježíšova matka držící ho v náručí. Je to jediný obraz na světě s usmívající se matkou.

 

Další zastávkou bylo 100 000 město Nigde – sídlo turecké školy. Jaká by to však byla návštěva Turecka, aniž bychom neprozkoumali místní mešity. Navštívili jsme dvě. K jedné z nich se váže tato pověst. Kdysi dávno žil jeden významný náboženský představitel, který se zamilovat do dívky. Jelikož nemohl opětovat svou lásku veřejně z náboženských důvodů, rozhodl se vystavět mešitu a pomocí kamenů ukrýt její tvář při jejím vchodu a mít tak svou lásku u sebe. Tvář dívky se zjevuje jen při správném dopadu slunečních paprsků. A my jsme zrovna v takovou dobu přišli. Nevěříte? Přesvědčte se sami.

 

Škola našich přátel je opravdu malinká. Není divu. Vyučuje se max. v šesti žácích. Třídy velikosti našich učitelských kabinetů jsou však moderně vybaveny a mnohé z nich jsou uzpůsobeny pro práci na projektech v různých oblastech: robotika, mechatronika, matemtika, hudba, výtvarné umění atd. Škola je jen pro nadané děti, a ty ji navštěvují v odpoledních hodinách.

 

Po velmi vřelém uvítání, jsme měli možnost ochutnat místní pochutiny připravené rodiči žáků. S prohlídkou školy byla spojena hra ve třídě výtvarné výchovy. EBRU – malování na vodě. Podívejte se, jaká krásná díla jsme vytvořili. S blaženým pocitem si každý odnesl svůj „piece of art“ domů.

 

Naše děvčata se zde seznámila s několika tureckými a zažili na vlastní kůži, jak přátelští a otevření lidé Turci jsou. Obdarované malými dárečky, vyvolaly první slzy na tvářích.

 

Nejenom sport, ale také hudba spojuje lidi. Na cestě tam i zpět jsme tomu byli svědky. Zuzka, coby hlavní DJka pouštěla známé hudební kusy a ostatní si ochotně zpěvem přidávali. Jak? No anglicky samozřejmě. Cesta nám rychle ubíhala. Dobrou noc.

 

 

 

Türkiye'den selamlar! - Zdravíme z Turecka!

 

Den 1

 

Po náročné šestnáctihodinové cestě včetně dvou hladkých přistání na letišti v Istambulu a Keyseri, jsme konečně dorazili do naší cílové destinace - hotel Dinler. "Huráá, už jsme tady!!!". Cesta byla vyčerpávající a na některých z nás se projevila značná únava. Ale stálo to za to!

 

Odpoledne svítilo sluníčko a bylo příjemných 23 stupňů. Před hotelem nás uvítal usměvavý personál, který nás vřele přivítal a některým nabídnul vzorek parfému. Jelikož turecky ještě dobře nerozumíme, i myslela si dotyčná, že to je chutný drink a jala se ho vypít. Naštěstí byla včas upozorněna a tak si s ním alespoň umyla ruce, domnívaje se, že jde o místní zvyk. Nu, jiný kraj, jiný mrav, že Zuzko?

 

Dorazili jsme tak akorát včas na večeři, která nás příjemně překvapila formou rautíku „nemalých“ rozměrů. Ještě jsme si pak chvíli povídali s našimi novými spolubydlícími, ale únava nás brzy zahnala do postele.

 

Den 2.

 

Po skvělé snídani nás čekaly první teambuildingové hry. Tentokrát zaměřené na kreativitu. Slavnostního uvítání se zhostil pan ředitel turecké školy, který oficiálně zahájil náš společný pobyt. Každý z nás obdržel tašku s bledě modrým tričkem, visačkou, tureckými delikatesními sladkostmi a informacemi o regionu.

 

A jdeme na to. Účastníci vytvořili šest skupinek po čtyřech z různých zemí. Dali svým týmům název, pod kterým budou soutěžit až do konce pobytu. Hry byly zaměřené na vzájemné poznání se (ice-breaking games) a rozvoj komunikačních dovedností, zručnost a především na zábavu (viz. foto).

 

Ani oběd nás nezklamal! Počítáme s tím, že po návratu budeme hold o pár kileček těžší. To víte, vybrat si z 10 -15 různých desertu ten nejlepší, není jen tak.

 

Odpoledne foukal trošku větřík, ale příjemných 23 stupňů bylo na návštěvu místního tržiště (bazaru) ideální. Nakoupili jsme sisuvenýry domů a už opět sedíme u skvělé večeře. A co budeme dělat po ní? Hmm...., že by bazének nebo saunička? No, my už si nějak vybereme. Tak zítra ahoj!

 

 

e-Strava

 

Přihlášení strávníka I Jídelníček
Kód zařízení:

Kód uživatele:

Heslo:

 

plán akcí

Červen

 

1.6.

  • Školní družina - Dětský Hawai den.

 

2.6.

  • Soutěž První pomoc - Zachraň život, v DDM, 5 žáků z 8. třídy, od 8:00 - 12:00 hodin.
  • Generální zkouška na Školní radovánky.

 

3.6.

  • Školní radovánky.

 

6.6.

  • Vyhlášení soutěže Můj Werk - Werk aréna - 7. třída - od 9:00 - 11:30 hodin.
  • Školní exkurze - Hukvaldy - 2.A a 2.B.

 

6.6. - 7.6.

  • Školní exkurze - Praha - 8. třída.
  • Charitativní sbírka - Život dětem - I. stupeň.

 

8.6.

  • Školní exkurze - Štramberk, Kopřivnice - 6.A a 6.B.

 

12.6.

  • Školní exkurze - Ostrava - 7. třída.

 

13.6.

  • Školní družina - odpoledne s policií - od 13:30 hodin.
  • Konzultace pro pozvané rodiče - od 15:00 hodin.
  • Golf Ropice - celý den - 3.třída.

 

14. 6.

  • Konference projektu Let Us Speak

 

15.6.

 

  • Školní družina - odpoledne s rodiči - v 16:00 hodin - zahrada.

 

 

16.6.

  • Školní exkurze - Javorový, Ostrý - 5. třída.

 

 

19.6. - 23.6.

  • Školní družina - Týden sportu - družinová olympiáda.

 

20.6.

  • Školní družina - Bijásek - „Angry Birds“ - kino Kosmos - od 14:00 hodin.

 

23.6.

  • Minigolf, Opičí dráha - vybraní žáci 4.,7. a 9.třídy.

 

Školní exkurze - Skalka - 3. třída - termín dle počasí

 

Let Us Speak

 

ZŠ Petra Bezruče a MŠ, Třinec, příspěvková organizace   |   Bezručova 418, 73961 Třinec

Tel: 558 993 010   |   fax: 558 993 011   |   email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.